37 nejlepších webů k naučení se něčeho nového (odkaz)

Pod tímto (anglickým) článkem se skrývá pěkný souhrn webů a aplikací, díky kterým se můžete naučit nové znalosti nebo dovednosti. Kódování, práce s daty, jazyky, přednášky ze světových univerzit, nebo třeba hra na piáno. Stačí si jen vybrat:
https://medium.com/life-learning/the-37-best-websites-to-learn-something-new-895e2cb0cad4

Seduo - že by MOOC kurzy v češtině?

Dnes jsem narazila (resp. šikovně cílená reklama na facebooku si mě vybrala) na čerstvě odstartovaný projekt Seduo. Je to beta verze české podoby MOOC kurzů. MOOC = massive open online course, neboli hromadný otevřený online kurz.
Na svém webu píší: "Chceme vytvořit vůdčí platformu pro online vzdělávání ČR, která tisícům lidem pomůže získat vzdělání pro jejich kariérní úspěch." Zatím mají v nabídce 6 kurzů, a to o projektovém řízení, prezentačních dovednostech, networkingu, obchodním myšlení, HDC a informačních dovednostech. Lektoři kurzů i zpracování výukových videí na mě působí profesionálně.  Kurzy jsou "nyní zdarma", tak je vyzkoušejte, než uplyne to "nyní".

Na nic nečekat

Slyším to pořád, čtu to v každé druhé knížce. A přesto mám pocit, že je to něco, co si člověk musí zažít.

Jako když maturantovi před maturitou vysvětlujete, že si ty nervy může dělat asi poloviční, protože to nakonec tak hrozné není. Ale vzpomeňte si na sebe. Taky vám to říkali. A stejně jste to zjistili až ve chvíli, kdy jste to měli za sebou. To bylo najednou touhy předat to mladším ročníkům, aby zbytečně netrpěli...

O čem je řeč? Na nic nečekat a prostě začít. Udělat první krok. I přesto, že si nepřipadnu dost připravená, nemám dostatek informací, dostatek času, dostatek prostředků, dostatek... No a?

Dokud to člověk nezkusí, stejně neví na čem je. Ani netuší, že možná některé kvality, které má, mu pomáhají na cestě. Možná nemá dost peněz, ale má dost kreativity. Možná nemá dost času, ale má schopnost nadchnout pro svou myšlenku ostatní. A taky možná zjistí, že ta cesta, kterou si vybral není vlastně tak úplně pro něj a je potřeba odbočit na křižovatce a trochu změnit směr. Ale k té křižovatce je napřed potřeba ujít pár kilometrů.

A aby to nebyly jen plané řeči: Toužila jsem po tom naučit se zentangle. Relaxační techniku kreslením obrázků. Něco málo jsem o ní slyšela, něco jsem ji přečetla, shlédla video na youtube. Chtěla jsem jít na kurz k certifikované lektorce, jenže nebyl v čas, kdy bych mohla. A tak jsem si aspoň v knihkupectví listovala knihou o zentanglu.

Doma už nebylo na co čekat. Chci kreslit zentangle, tak prostě začnu. A tady je můj výsledek. Jsem na sebe docela hrdá.

A pokud se vám to zdá úsměvné. Nakreslete taky svůj první zentangle. Schválně, kolik z vás se do toho pustí? Doopravdy. 

Nikdy není pozdě (ani brzy) udělat první krok k tomu, po čem toužíte. Třeba vás překvapí, co ve vás je.

Developer Survey 2015

Zajímavá čísla a nejen čísla. :)
http://stackoverflow.com/research/developer-survey-2015#profile-age

Moje malá rebelie v knihkupectví

Venku byl zimojar (sněhová vánice v dubnu), já jsem měla dvacet minut času čekání na České, a tak se nic nenabízelo víc, než zalézt do Dobrovského.*
Zamířila jsem do podzemí mezi učebnice a naučnou literaturu a namířila si to k regálu s PC knihami. Dvacet minut je hodně času, a tak jsem pečlivě studovala, co se dá vlastně z knih přiučit. A vida! "Počítač pro ženy."
Potlačila jsem svůj genderem studovaný mozek, který hlásil červenou kontrolku stereotyp, nechala přijít zvědavost a dala knize šanci. Zběžně jsem jí listovala a přemýšlela, v čem je jiná, než ostatní. Odpověď mi dala tiráž: "Kniha pro ženy je bez zbytečných technických podrobností." AHA! (Přišlo prozření). No jo, jenže já chci právě ty technické podrobnosti! (Přišlo zklamání).
Gender-mozek se ani nemusel zpět zapínat, protože sdělení znělo jasně: Pokud jste žena, automaticky se nezajímáte o technické detaily. Takže pokud je chcete znát, musíte číst knihy ne-pro-ženy.
Z toho vyplývá, že jsem vlastně tak trochu rebelka, nemyslíte? ;-)

*Pro neznalé - jedná se o třípatrové knihkupectví na Joštové, kde se skvěle brouzdá mezi knihami.

Vše o světě online

Parádní plnohodnotná hodinu a půl dlouhá* přednáška o tom jak funguje online svět. Doporučuji mít po ruce blok a tužku a rovnou si zapisovat nápady k vlastnímu projektu.

*A to je velké plus! Lepší, než platit přednášku v nevyhovující čas na druhém konci města je pustit si ji při večeři z videa.

Porouchaný počítač mi ukázal něco nečekaného

Loni na podzim se mi polámal počítač. A je polámaný do teď. Někdo tomu říká "kurvítko"; někdo Acer-naser; já tomu říkám vysvobození. 

    Nikdy by mě nenapadlo kolik dobrého může nefunkční, přesněji řečeno náladový*, počítač přinést. Na začátku to byla zkouška nervů, trpělivosti a ovládání vlastních pěstí. Poté to byla skvělá metoda proti prokrastinaci: Než se nahrají přílohy do mailu, pověsím prádlo. A nakonec to začaly být večery bez počítače.

    Nevím, jak vy, ale já funguji ve dvou módech. S elektřinou a bez. Oba fungují prostě. Bez elektřiny jsou to takové ty dlouhé dny plné barvitých okamžiků. Obsahují mnoho úchvatných činností jako pozorování květiny ve větru, poslouchání chrastění štěrku pod nohama nebo snaha vysvětlit mravencům, že tady se teď bude jíst příborem z talíře. Většinou se odehrávají na chatě nebo na táboře.

     Mód s elektřinou se odehrává všude jinde. Vypadá přibližně následovně: "Ááá, tady je ta volná zásuvka." Tady už neexistují jednotlivé okamžiky, ale jen jeden oceán času ve kterém se odehrává přibližně 1 až 6 činností současně, z čehož 0 až 6 bývá smysluplných. Pokaždé jinak, ale pokaždé končí stejně: "Jéé, to už je tolik?"

    Oba módy mají svůj smysl, své místo a dny, kdy si stýskám zrovna po tom druhém. A to se mělo už tolikrát zmiňovanou poruchou změnit! Najednou se večery z prostředí bez elektřiny začaly postupně a docela troufale infiltrovat do časoprostoru elektr(on)ického. A já objevila kouzlo jejich rovnováhy.

    To kouzlo působí moc blahodárně. Stejně jako (vzpomínka na) prázdninové okamžiky. Abych jej neztratila i když mám přístup k funkčnímu počítači, vymyslela jsem pro sebe čtecí výzvu. Každý měsíc přečtu alespoň jednu beletrii a jednu populárně naučnou/odbornou knihu.

   

    Večery bez počítače stojí to za to! Jdete do toho se mnou?

*Když se mu chce, funguje normálně. Když se mu nechce, přibližně přesně každé půl hodiny zamrzne.

Příležitosti března (v Brně)

Pro studující na MU, kteří se chtějí vylepšit ve své sebe-prezentaci a komunikaci (zadarmo!)
17. a 24. a 26. 3., Job Academy
https://webcentrum.muni.cz/media/73498/nlbrezen_iii_12.3..pdf

Slavností zahájení festivalu Jeden svět Brno (40 - 80 Kč)
16. 3. 2015, Jeden svět
https://www.facebook.com/events/812690978784624/

Pro všechny koho zajímá jak vzniká dobrý nápad (zadarmo!)
19. 3. 2015, Social Impact Award
http://socialimpactaward.cz/brno-jak-vznika-dobry-napad/

Pro všechny holky, které umí základy HTML/CSS a chtějí umět taky PHP (zadarmo!)
20. 3. 2015, Czechitas
http://www.czechitas.cz/tvorim-web-php-2/

Pro všechny holky, které chtějí umět upravovat fotky (zadarmo!)
21. 3. 2015, Czechitas
http://www.czechitas.cz/jsem-original-uprava-fotek-v-programu-gimp/

Pro všechny koho zajímá proč se Hollan a Švancara věnují právě své profesi a jakou mají motivaci (75 - 100 Kč)
31. 3. 2015, Lepší Vyhlídky
https://www.facebook.com/events/1044431205573427/

Uvedení projektu: Programuju od píky

Chci se naučit programovat!

Už ani nevím, kdy přesně ta myšlenka vznikla, ani nejsem moc schopná odpověď na otázku proč a už vůbec ne na otázku: "Co chceš programovat?" Jediné co vím je, že to chci umět.

Nějakou chvíli jsem se snažila najít někoho, kdo by mě učil. Pak jsem se ale do toho s vírou, že programovat se může naučit každý, vrhla sama.

A jaké to je programovat od píky? Jak trvá moje motivace a co už umím? Může se skutečně každý naučit programovat? Pokud jste zvědaví (stejně jako já) a případně se chcete dozvědět kde se člověk může učit sám, sledujte články se štítkem Programuju od píky.